Slyšet je radost

• Obecně platí, že základním prostředkem pro rehabilitaci sluchu je sluchadlo. Pro zhodnocení sluchu a možností využití sluchadla je nutná návštěva ORL ambulance nebo foniatra. Tuto návštěvu zvažte vždy, když začnete mít pocit zhoršeného sluchu, začnou Vás na horší sluch upozorňovat Vaši blízcí, začnete se opakovaně ptát okolí, co bylo řečeno, subjektivně vnímáte, že začínáte okolním mluvčím hůře rozumět, máte problém s porozuměním rádiu nebo televizi, případně si stále zesilujete hlasitost.

• V případech, kdy sluchadlo nepřináší dostatečný poslechový benefit nebo je Vaše sluchová vada specifického charakteru, je po lékařské indikaci možné využít následující kompenzační možnosti sluchu: kochleární implantát, systémy pro kostní vedení (BAHD), (aktivní) středoušní implantát a v ojedinělých případech i kmenový implantát. V naší ambulanci jsme schopni zhodnotit, jaký typ sluchové kompenzace je pro Vás nejvhodnější.

• Kochleární implantát představuje vysoce sofistikovanou elektronickou kompenzaci sluchu. Implantát má dvě části – vnější a vnitřní.

• Vnitřní část se během operace umístí pod kůži za uchem do lůžka skalní kosti. Skládá se z  tzv. přijímače s magnetem a dále svazku elektrod, který je zaveden do hlemýždě (tzv. kochley) vnitřního ucha. Zde nahrazuje funkci vláskových buněk vnitřního ucha a elektrickými impulsy stimuluje sluchový nerv, ten přenáší informace, které mozek může zpracovat jako zvuk.

• Vnější část implantátu, tzv. zvukový procesor je umístěn na hlavě v oblasti nad / za ušním boltcem a je spojen s vnitřní části implantátu magnetem. Aktuálně se používají dva typy zvukových procesorů – tzv. procesor za ucho (skládá se z více částí) a procesor mimo ucho (skládá se pouze z jedné části). Přesný typ, vzhled a možnosti zvukového procesoru se liší u jednotlivých výrobců.

• Pro přehled uvádíme indikační kritéria pro kochleární implantáty od České ORL společnosti, najdete je zde

• Více se o kochleární implantaci dozvíte v sekci informace - obecné informace

• Systémy pro kostní vedení (Bone Anchored Hearing Devices, BAHD) představují moderní technologii, která je indikovaná u pacientů, kteří mají patologii v zevním nebo středním uchu, ale mají zachovaný vlastní sluchový potenciál. Tyto systémy využívají principu přenosu zvuku vibracemi přes kostní struktury lebky. Umožňují tak „obejít“ nefunkční oblasti zvukovodu nebo převodního systému středouší, stimulovat funkční kochleu a následně vnímat zvuk. 

Systémy BAHD jsou určeny především pro:

1. pacienty s převodní nebo kombinovanou vadou sluchu. Jedná se zejména o pacienty po opakovaných kofochirurgických výkonech, u kterých není možná rekonstrukce středouší. Tito pacienti také často trpí na chronické středoušní záněty, které znemožňují nošení sluchadel.

2. pacienty s malformacemi v oblasti zevního ucha nebo atrézií zvukovodu (např. syndrom Treacher-Collins)

3. pacienty s intolerancí tvarovek sluchadel

4. pacienty s jednostrannou hluchotou, kteří jsou významně motivovaní pro její řešení a u kterých není možno provedení kochleární implantace. Je však nutné vzít v úvahu, že dochází pouze k přeposílání zvukové informace strukturami lebky do slyšícího ucha a tím k minimalizaci redukci informací přicházejících z neslyšící strany. Nedochází k obnovení sluchu na hluché straně a není možná směrovost poslechu.

Zde najdete přehled indikačních kritérií České ORL společnosti pro BAHD systémy.

• V České republice je na trhu dostupných několik typů systémů pro kostní vedení od různých výrobců. Obecně můžeme rozdělit tato zařízení na skupinu neimplantabilních systémů a těch, které mají implantabilní část.

• Aktivní středoušní implantát funguje na principu přenosu vibrací  přímo na převodní systém ve středním uchu. Tím dojde k zesílení převodu zvuku, který je jinak vnímaný uživatelem jako přirozený. Implantát je vhodný pro pacienty jak s percepční vadou sluchu, tak s vadou kombinovanou. Z hlediska závažnosti je vhodný pro pacienty s lehkou až středně těžkou sluchovou poruchou. Podmínkou je stabilní práh sluchu.

• Celý systém sestává z implantátu, umístěného pod kůží za uchem podobně jako u implantátu kochleárního. Do středního ucha je zavedená vibrační část, která se spojí podle anatomických možností s jednou ze struktur převodního systému. Zevně na kůži se pak umísťuje tzv. procesor, který je přes kůži magneticky přichycený k implantátu a který slouží k převádění okolních zvuků do implantátu.

• Aktivní středoušní implantát může být řešením pro některé pacienty s otosklerózou, chronickým středoušním zánětem, vrozenými vývojovými vadami nebo percepční sluchovou poruchou, která nesplňuje kritéria pro kochleární implantaci.

• Chirurgické řešení je o něco náročnější nežli u BAHD a indikace je limitována stavem středouší. Výhodou je o něco větší výkon v porovnání se s většinou klasických systémů pro kostní vedení. Proces implantace a následné rehabilitace sluchu je velmi podobný jako u klasických systémů pro kostní vedení.

• Zde najdete přehled indikačních kritérií České ORL společnosti pro aktivní středoušní systémy.

• Kmenová sluchová neuroprotéza či kmenový sluchový implantát implantát (ABI, auditory brainstem implant) je zařízení, které umožňuje zajistit zvukové vjemy u pacientů se závažnou sensorineurální poruchou sluchu, kdy není možné využít implantát kochleární. Jedná se o skupiny pacientů, kde je v důsledku vrozené či získané příčiny chybějící nebo nefunkční sluchový nerv. Konkrétně lze vyjmenovat  pacienty s hypoplázií či aplázií sluchového nervu a pacienty s neurofibromatózou 2. typu. Ti mohou ztratit funkci sluchového nervu v průběhu života  vlivem jeho postižení benigními nádory vyrůstajícími v oblasti vnitřního zvukovodu – vestibulárními schwannomy.

•  Zařízení vypadá a funguje na obdobném principu jako kochleární implantát, avšak pomocí svého elektrodového zakončení nestimuluje elektricky vlákna sluchové nervu ve vnitřním uchu, ale přímo sluchová jádra uložená v mozkovém kmeni. Elektrodové zakončení ABI má charakter destičky, která je zavedena na dno IV. mozkové komory, oblasti, kde jsou uložena sluchová jádra. Oproti elektrodovému svazku kochleárního implantátu, který v určité míře kopíruje tvar hlemýždě vnitřního ucha a jeho tonotopické uspořádání, lze u ABI obtížně předpovědět, jak efektivně budou zvukové vjemy nervovým strukturám přenášeny a jak budou dále daným jedincem vnímány. Ačkoli se jedná o jediné možné řešení zajistit sluchový vjem u vyjmenovaných skupin pacientů, jeho efektivita je zpravidla nižší, než je sluchový zisk kochleárního implantátu u jiných příčin sensorineurální ztráty sluchu.